Online vzdělávání


Následující text připravila paní uč. Klára Fišerová, je určen především dětem s povinnou školní docházkou, předškolákům. 

Mluvní cvičení řeší paní učitelka Bc. Michaela Havířová s jednotlivými rodiči individuálně na míru jejich dětí.

Nabídka výchovně vzdělávací činnosti jednotlivých tříd je k dispozici na konkrétních stránkách tříd. 

Pokud mají rodiče zájem o intenzivnější, námi připravované předškolní vzdělávání na dálku, prosíme je, aby svůj zájem vyjádřili prostřednictvím telefonátu nebo lépe mailu a domluvíme se na dalším.   

POZDRAV ZE ŠKOLIČKY U LESA

Školička je znovu otevřena a některé děti už jsme mohli přivítat osobně, vám ostatním chceme poslat pozdrav alespoň na dálku a věnovat (zejména pak budoucím školákům a jejich rodičům) následující řádky.

Zahájení školní docházky je v životě dítěte velkým a důležitým krokem. Nejmocnějším nástrojem k učení je pro děti přirozená a každodenní činnost – HRA. Díky hře se děti rozvíjí, učí se spolupracovat, komunikovat, řeší konflikty, učí se pravidlům, zodpovědnosti a mnohem více. Díky správným „zásahům“ dospělého do her dětí je můžeme učit téměř cokoli v psychické pohodě v činnosti jim příjemné.  V průběhu docházky v MŠ děti připravujeme na tento životní milník s respektem k individuálním zvláštnostem a potřebám právě prostřednictvím her a zábavných úkolů, které se zaměřují na připravenost na školní docházku. Takové úkoly se objevovaly také
v online vzdělávání (úkolníku pro předškoláky). Prostřednictvím tohoto textu bychom vám rády zobecnily body školní zralosti, na jejichž základě můžete i vy nadále vymýšlet činnosti, které budou vaše děti rozvíjet a připravovat na školní docházku a posilovat potřebné znalosti i dovednosti i v jejím průběhu.

 Školní zralost lze vymezit například jako dosažení stupně vývoje (v oblasti fyzické, mentální, emocionálně-sociální), kdy je dítě schopno se bez větších obtíží účastnit školní docházky, nejlépe pak s radostí a zájmem. Podpora rodiny je ve všech případech podstatným bodem pro úspěšný start a průběh dlouhého a podstatného životního období ve školních lavicích. V následujících bodech jsou vymezeny jednotlivé oblasti, na které se je třeba zaměřit, pěstovat a podporovat:

Sebevědomí – dítě by mělo mít pocit, že plně kontroluje a dokáže zvládnout svoje pohyby, chování i okolní svět, mělo by být přesvědčeno, že když se do něčeho pustí, setká se jeho snaha s úspěchem a ví, že v případě potřeby může hledat pomoc u dospělého.

Zvídavost – pocit, že je dobré a zajímavé dovídat se nové věci a že učení je příjemné.

Schopnost jednat s určitým cílem – vědomí o schopnosti ovlivňovat dětí, jednat vytrvale, uvědomování si vlastních schopností.

Sebeovládání – vnitřní sebekontrola, ovládat své chování způsobem odpovídajícím věku.

Schopnost pracovat s ostatními jak dokáže být dítě chápáno ostatními a zároveň schopnost ostatním rozumět, respektovat.

Schopnost komunikovat – schopnost sdělovat své myšlenky, pocity a představy, souvisí s důvěrou dítěte v lidi kolem sebe a s příjemnými pocity ze sdílené činnosti s dospělými nebo dětmi.

Schopnost spolupracovat – schopnost nalézt při společné činnosti rovnováhu mezi vlastními potřebami a potřebami ostatních.

OBLASTI DŮLEŽITÉ PŘI POSUZOVÁNÍ ŠKOLNÍ ZRALOSTI

 

TĚLESNÝ (SOMATICKÝ) VÝVOJ A ZDRAVOTNÍ STAV

Posuzování tělesného vývoje a zdravotního stavu je v kompetenci praktického či odborného lékaře. Tělesná vyspělost (tedy váha, výška) není a nemůže být prvořadým ukazatelem školní zralosti, ale je třeba ji brát v úvahu.

Dítě by také mělo být dostatečně fyzicky zdatné a pohybově vyspělé, mělo by např.:

  • Zachovávat správné držení těla (postavit se rovně)
  • Běhat, skákat, zvládat různé druhy lezení, překonávat překážky, pohybovat se v různém prostředí a terénu
  • Být přiměřeně obratné (např. udržet rovnováhu na jedné noze, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, jezdit na tříkolce, koloběžce, kole apod.)

 

POZNÁVACÍ (KOGNITIVNÍ) FUNKCE

Pro zvládání čtení, psaní, počítání je důležitá dostatečná úroveň rozumových schopností a rovnoměrnost vývoje v jednotlivých oblastech. Některé děti mohou mít nezralou například jen jednu oblast a zde je potřeba motivovat a podporovat dítě v činnostech danou oblast rozvíjejících. Posuzování míry nezralosti dále souvisí i s dalšími faktory (jak je dítě usilovné a trpělivé, jeho reakce na neúspěch atd.). 

Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci, mělo by:

  • Mít správný a fixovaný úchop tužky
  • vybarvovat plochy bez přetahování, nedotažení či odbytí, vést plynulé tahy
  • napodobit geometrické obrazce, různé tvary (čísla, písmena…)
  • upřednostňovat pravou či levou ruku při kreslení i jiných činnostech, kde se preference uplatňuje (mělo by být zřejmé, zda je pravák či levák)
  • mít správné zobrazení figurální kresby – detailní, správné proporce (postava, oči, uši, správný počet prstů, dvojdimenzionální = „dvojitá čára“)
  • označit výkres značkou, písmenem, zkoušet napsat celé jméno
  • zručně zacházet s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (stavebnice, modelína, stříhání, lepení, malování, mozaiky,…)
  • zvládat činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavebnice apod.)

Jazykové a řečové dovednosti

Předškolní období je pro rozvoj řeči zásadní. Zejména v tomto období je třeba intenzivně se věnovat rozšiřování slovní zásoby, povídat si s dětmi, číst a vyprávět pohádky, zpívat, učit se písničky, básničky, říkanky… Je třeba, aby dítě nejenom správně vyslovovalo jednotlivé hlásky, ale aby také mluvenému slovu správně rozumělo. Řeč se prolíná s myšlením, jejím prostřednictvím dítě projevuje, sděluje, co si myslí. Dítě by zpravidla mělo:

  • správně vyslovovat všechny hlásky
  • mluvit ve větách, formulovat otázky, plynule vyprávět o rodině, zájmech či trávení volného času
  • mít bohatou slovní zásobu a zvládat i gramatické jevy řeči - správně skloňovat podstatná jména, a časovat slovesa
  • skládat slova ve větě ve správném pořadí
  • rozumět neslovním projevům

Dítě by mělo zvládat jednoduché logické, myšlenkové a početní operace. Mělo by např.:

  • chápat jednoduché pojmy související s časem (včera-dnes-zítra, ráno-poledne-večer) a být schopné řadit události chronologicky podle děje
  • znát roční období
  • řešit jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty
  • rozlišovat a porovnávat vlastnosti předmětů (velikost, tvar, aj.), nacházet společné a rozdílné znaky
  • třídit, seskupovat a přiřazovat předměty dle daného kritéria (řadit, uspořádat například korálky do skupiny podle barvy, tvaru, velikosti,...)
  • znát barvy i doplňkové (oranžovou, hnědou, růžovou, fialovou)
  • zvládnout ukázat správný počet na prstech či vybrat z hromádky předmětů požadovaný počet
  • vyjmenovat číselnou řadu a určit počet prvků minimálně v rozsahu do šesti

 

Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy. Zpravidla by mělo např.:

  • rozlišovat podstatné znaky předmětů (rozlišovat barvy, tvary, figuru a pozadí)
  • skládat obrázky z několika dílků
  • nalézat rozdíly na dvou obrazcích, doplňovat detaily, postřehnout změny (co chybí, co je nového/jiného) na obrázku i ve skutečnosti
  • rozlišovat jednoduché obrazné symboly a značky v konkrétní i abstraktní podobě (písmena, číslice)
  • rozlišovat zvuky (hudební a rytmické nástroje)
  • poznat zdroj zvuku, vyhledat ho
  • skládat slova z několika slabik, sluchově rozložit slovo na slabiky, rozeznávat počáteční hlásku ve slově, vytleskat slabiky ve slově

SOCIÁLNÍ A CITOVÁ ZRALOST

Úspěch ve škole je též podmíněn určitou duševní vyspělostí, samostatností, emocionální stabilitou, odolností a schopností přijmout i případný neúspěch.

Dítě by mělo:

  • být schopné velkou část dne trávit ve skupině vrstevníků mimo domov a bez přítomnosti rodičů
  • vykat dospělým, pozdravit při setkání, poprosit při žádosti o věc / pomoc, poděkovat
  • navazovat kontakty s dítětem i dospělými, komunikovat s nimi (kamarádit se, vyhledávat partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvat, rozdělovat a měnit si role)
  • být schopné se podřídit formě práce ve skupině, plnit požadavky skupiny a kooperovat ve skupině
  • brát ohled na druhé (dokázat se dohodnout, počkat, vystřídat se)
  • nereagovat  na nezdar či nespravedlnost impulsivním výbuchem nebo pláčem

PRÁCESCHOPNOST (PRACOVNÍ PŘEDPOKLADY, NÁVYKY), SEBEOBSLUHA

Velmi důležitou otázkou je úroveň pracovní zralosti, která souvisí s motivací. Ačkoli zájem o hru stále ještě přetrvává, dítě by současně mělo:

  • projevovat  zájem o činnosti podobající se školním úkolům (např. úkoly v dětských časopisech)
  • být schopné pracovat na nějakém úkolu delší dobu, i když je úkol relativně nezajímá
  • být schopné dokončit úkol, který si samo dalo: obrázek, hrad z písku, stavebnici
  • postupovat při činnostech podle pokynů

Dítě by mělo být Samostatné v sebeobsluze a mělo by zpravidla zvládat např.:

  • svléknout se, obléknout i obout (zapnout i rozepnout zip i malé knoflíky, zavázat si tkaničky, obléknout si čepici, rukavice)
  • zvládat osobní hygienu (smrkání, používat toaletní papír, umýt a osušit si ruce)

Dítě by také mělo být schopno se přiměřeně orientovat ve svém prostředí, mělo by například:

  • vyznat se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientovat v blízkém okolí (vědět, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště apod.)
  • zvládat běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. vyřídit drobný vzkaz, říct si o to, co potřebuje, ptát se na to, čemu nerozumí, dbát o pořádek a čistotu, zvládat drobné úklidové práce, starat se o rostliny či drobná domácí zvířata)
  • vědět, jak se má chovat (doma, ve školce, u lékaře, v obchodě, divadle, při setkání s cizími a neznámými lidmi)
  • znát a dodržovat základní pravidla chování na ulici (uvědomovat si možná nebezpečí, umět přecházet, rozumět světelné signalizaci)
  • mít elementární poznatky o sobě, svém prostředí i okolním světě (např. zná části těla i některé orgány, vědět, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišovat různá povolání, orientovat se v dopravních prostředcích, vědět, k čemu jsou peníze…)
  • mít elementární povědomí o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk), o existenci jiných zemí a národů, světadílech, planetě Zemi, vesmíru

 

Podrobněji se tomuto tématu věnuje několik odborných publikací a internetových článků, například:

Školní zralost a připravenost - Hana Otevřelová Školní zralost - Jiřina Bednářová

 

 

 


rezacova_foot