Zajíčci

• třída běžného typu, bez profilace, všestranně zaměřená
• třídní učitelky: Alice Herbstová a Ivana Stránská
• školní asistentka: Erika Řitičková 
• provozní: Zdeňka Kachlířová a Jitka Nedvědová
• provoz třídy: 6:30 - 15:45 hod

Vítáme Vás na stránkách třídy Zajíčků

Vzhledem k obnovení provozu MŠ se paní učitelky přesunuly z online světa do svých tříd a věnují se docházejícím dětem. Nabídka činností na třídních stránkách se tedy nebude již nadále aktualizovat a přesunula se na nové místo → ZDE ←. 

Doufáme, že bude děti i Vás tvoření bavit a užijete si při něm spoustu krásných chvilek. 

.............................................................................................................................................................................................................................................................. 

Připravili jsme si pro Vás distanční výuku, která je určená zejména pro děti s povinnou předškolní docházkou.

Aby to našim mladším dětem nebylo líto, mohou se k nám přidat.

Prosíme Vás o zpětnou vazbu

• fotografie můžete zasílat na email skolka@rezacova.cz
  
• výrobky, obrázky, sešity nám přinesete ukázat po znovu otevření MŠ, pečlivě je tedy zakládejte, my se budeme těšit
• pokud se distanční výuce nemůžete z jakéhokoliv důvodu věnovat, je nutné děti řádně omluvit - rovněž na email - skolka@rezacova.cz, po znovu otevření MŠ je nutné zapsat omluvu do omluvného listu

Období 6.4.-.11.4.2021

  DĚLÁME TO, CO NÁS BAVÍ

 V tomto týdnu odložíme pracovní sešity, oprostíme se od toho, co po nás chtěly paní učitelky a budeme dělat to co nás baví, protože, jak je známo, nejvíce se rozvíjíme tím, když dělám, to co nás baví. A my si myslíme, že jste teď všichni doma pracovali opravdu poctivě a je potřeba se trochu uvolnit. Nechejte děti, ať si vymyslí, co který den budou chtít dělat, ať se zamyslí nad tím, co by si chtěly vyzkoušet, dejte jim prostor. Když budou chtít dělat pracovní sešity, ať dělají. Nechejte je, ať si na každý den vymyslí nějakou činnost, ať plánují, i kdyby to mělo být jen, dnes chci jít do lesa poslouchat ptáčky, pozorovat první jarní kytičky – co třeba vyrobit si herbář…? Určitě by nás potěšilo, kdyby nám ho děti přinesly ukázat…máme na něj celý duben...

Jsme zvědavé, co si děti vymyslí a budeme se těšit co nám pošlou nebo přinesou až nám tu školičku znovu otevřou.

Jeden úkol bychom pro Vás měly, za týden se snad sejdeme

ve školce, tak si připomeňte, jak se jmenují dny v týdnu…

TÝDEN

Pondělí vždy stojí v čele.

Úterý jde za ním směle.

Středa čeká v pořadí,

než ji čtvrtek nahradí.

V pátek už se víkend chystá.

Sobota je potom jistá.

A na závěr neděle ukončí vše vesele!

Hezký týden Vaše Ali a Iva

Období 22.3. - 5.4.2021

Ahoj Zajíčci,

všechny Vás zdravíme a posíláme nové úkoly. Tentokrát spolu oslavíme svátky jara - Velikonoce. Věříme, že se u nich společně doma pobavíte.

1.Úplně na začátek přečtěte dětem pohádku, najděte si na ni čas, děti ať ji pořádně poslouchají....

Pohádka Jak šlo vejce na vandr

Hrubín, F. - Nováková, Z. - Renč, V.: Kůzlátka a hloupý vlk. Brno: Blok, 1992. s. 43.

Jedenkrát, už je to moc roků, asi tolik, co máš na ruce prstů a na hlavě vlásků, usmyslilo si jedno vejce, že půjde na vandr. „Co tady budu pořád sedět ve tmě,“ řeklo si a hup z kukaně na dvorek. Proklouzlo mezi tyčkami v plotě a rovnou na pěšinu, která vedla do světa. Vesele se po ní kulilo, kolébalo se ze strany na stranu. Najednou se po louce vedle cesty s velikým kejháním přihnala husa. „Kam jdeš, vajíčko?“ „Nechce se mi sedět v kukani,“ řeklo vajíčko. „A kam se ženeš ty?“ „Hospodyně si usmyslila, že mě strčí do krmníku! Ale to by mě musela nejdřív chytit!“ zakejhala husa. „Já s tebou půjdu do světa, vajíčko!“ „Tak pojď!“ A šly. Ráz a dva, ráz a dva, napřed vajíčko, potom husa. „Haf, haf, kam tou cestou, kamarádi?“ zaštěkal na ně ze dvora pes Alík. „Doma se nám nelíbí,“ povědělo vejce. „Jdeme do světa hledat štěstí,“ zaštěbetala husa. „To já půjdu s vámi,“ rozhodl se pes. „Vám se doma nelíbí a mě se má líbit, když mě co chvíli bijí?“ Přeskočil zídku – byli tři. Ráz-dva, ráz-dva, ráz-dva, vykračovali si do světa. „Mňau, mňau, vemte mě s sebou, přátelé,“ zamňoukalo našim vandrovníčkům někde nad hlavou. Všichni se podívali vzhůru. V koruně hrušně uviděli kocoura, svítil na ně očima. „Jen pojď, bude nám veseleji,“ řekli mu. Kocour seskočil ze stromu a byli čtyři. Ráz-dva, ráz-dva, levá-pravá, levá-pravá. „Méé, me-e-é, poutníčci, kam jdete?“ zamečela koza, která se pásla na stráni. „Do světa hledat štěstí,“ povědělo vajíčko za všechna zvířátka. „Pojď s námi!“ „Půjdu ráda, je mi tu samotné smutno,“ zamečela rohatá koza. A cupy-dupy, už si to ťapala za kocourem. A bylo jich pět. Levá-pravá, ráz a dva, ráz-dva, ráz a dva… V tom se z roští vykutálelo na pěšinu bodlinaté klubíčko. Co je to? Vandrovníčci sklonili hlavy a zkoumali tu zvláštní hračku zblízka. „Já jsem ježek,“ zapištělo to. „Prosím, vezměte mě taky s sebou!“ „Proč bychom tě s sebou nevzali? Jen pojď s námi!“ řekla zvířátka. A bylo jich šest. Levá-pravá, levá-pravá, rázovali pěkně jeden za druhým, až přišli k potoku. Bydlel tam pod kamenem rak a ten se taky přidal k ostatním. A tak jich bylo dohromady sedm. První se kutálelo vajíčko, za vajíčkem se kolébala husa, za husou poskakoval Alík, za Alíkem vykračoval kocour, za kocourem ťapala koza, za kozou se šinul ježek a poslední klopýtal rak. Celý den vesele mašírovali cesta necesta, až se octli v černém lese. To už byl večer a mezi větvemi vysokánských stromů vyskakovaly hvězdy. Co teď? Tma jako v pytli a všude plno divných zvuků. Tam se ozvalo liščí zaštěkání a tam zase zahoukání sovy. Někde něco prasklo, zapískalo, zašeptalo, jakoby se had prosmýkl kapradím. Tady našim zvířátkům do smíchu nebylo. Tiskla se k sobě, srdíčka jim tloukla až v krku, šinula se jen krůček za krůčkem, stále pomaleji, až se nakonec všichni bezradně zastavili. „Kam jsi nás to zavedlo, vajíčko? Co si počneme? Co když přijde vlk?“ ptala se ustrašená zvířátka. Ale vejce neztratilo hlavu. „Kocoure, ty umíš šplhat po stromech - vylez tady na tu borovici a rozhlédni se, kde uvidíš nějaké světlo,“ poroučelo. „Na tu stranu se dáme.“ Kocour vylezl až na vršíček borovice. Rozhlížel se, rozhlížel – a najednou radostně zamňoukal: „Mňau! Jsme zachráněni! Vidím světýlko!“ Tím směrem, co viděl světýlko, hodil borovou šišku. Slezl ze stromu a průvod zvířátek vykročil za šiškou. Ale byla taková tma, že by se vandrovníčci daleko nedostali, kdyby je nevedlo vajíčko. Byla to chytrá hlava, jen co je pravda! „Kozičko, ty jsi z nás nejvyšší, posaď si kocoura mezi rohy, ať nám posvítí na cestu!“ Koza vzala kocoura mezi rohy, kocour svítil očima jak lucernami, a hned to šlo líp. Netrvalo dlouho a před zvířátky se otevřela mýtina. Uprostřed mýtiny stála pěkná chaloupka a vesele svítila všemi okénky. Zvířátka jimi nahlédla. Spatřila dvanáct loupežníků sedět kolem dubového stolu. Mastili karty, až stůl praštěl, a nadávali jedna hrůza. Každý loupežník měl u ruky korbel piva a hromádku zlaťáků, která se zvětšovala nebo zmenšovala podle toho, jak který vyhrával nebo prohrával. Zvířátka se na sebe podívala. Co teď? „Třeba ti loupežníci nejsou hrozní, jak vypadají, a nechají nás tu do rána přespat, aby nás vlk nesežral,“ povídá vajíčko. A opatrně, aby se nerozkřáplo, zaťukalo na dveře. Ale kdepak loupežníci! Byli zabráni do své hlučné hry, že nic neslyšeli. Po vajíčku zaklepala husa, po huse pes, pak rohatá koza a kocour, pak ježek a nakonec rak. Ale zase marně. Dveře byly zastrčené na petlici! „Mám nápad,“ řeklo vajíčko. „Huso, vyleť na střechu, vlez do chaloupky komínem a pak nám odstrč petlici!“ Střecha chaloupky byla nízká, a tak se husa snadno doplácala ke komínu a tam šup do černé díry, projela jí jako kominická štětka. Zvířátka zatím nakukovala do oken, co se bude dít. Nečekala dlouho. Ve světnici se rozletěla dvířka od kamen a vyvalil se z nich, rovnou mezi loupežníky, velikánský oblak sazí. Ti najednou vypadali! A jako když do nich střelí, vyletěli ze stoliček, i stůl při tom převrátili, takže se všechno, co na něm bylo, korbele i peníze, rozsypalo po podlaze. Každý z těch umouněných chlapíků si najednou myslel, že se octl mezi čerty. A to ještě nestačilo. Za oblakem sazí se z kamen vyhrnulo cosi křídlatého a strašně černého s velkým kejháním doprostřed světnice. Nepřeju vám vidět, jak to vypadá, když takoví vousatí rabijáci, rošťáci a karbaníci zničehonic ztratí hlavu. Zakopávali o sebe, váleli se jeden přes druhého, tloukli se, ječeli, až se domeček otřásal v základech. Konečně se huse podařilo odstrčit petlici a všichni se horempádem vyhrnuli ven. Kdyby se zvířátka dala, snad by je ti docela splašení loupežníci nadobro ušlapali. Jenže zvířátka si věděla rady: koza nabírala jednoho darebu za druhým na rohy a házela je za sebe. Tam stál ježek, a tak se každému zdálo, že je čert nejdřív napíchl na vidle a potom hodil do hřebíků. Kocour se statečně oháněl drápky, jak sekal, tak sekal, z chlapíků lítaly cucky. Ani psík se nenechal zahanbit, leckterá loupežnická nohavice mu zůstala v zubech. A nakonec tam byl ještě rak a ten pracoval klepety jako nůžkami. Chudák, kdo se mu dostal na dosah! A vajíčko? To nemá ani zuby, ani drápky, tak jen sedělo na větvi a povzbuzovalo kamarády pokřikem. „To se snad samo peklo otevřelo,“ mysleli si loupežníci. A jak se kterému podařilo vyklouznout ze spárů bojovných zvířátek, vzal nohy na ramena a jen se za ním zaprášilo. Loupežníci se rozběhli po lese a bůhvíkde se až zastavili. Jisté je, že od těch dob o nich už nikdo neslyšel. Snad se v tom hlubokém lese poztráceli a dodnes tam někde bloudí každý sám, dodnes si tam někde foukají na modřiny. Ale spíš se zdá, že se dali na dobrou cestu a stali se z nich dřevorubci. A jak bylo s našimi vandrovníčky? Dobře s nimi bylo. Nastěhovali se do opuštěné chalupy a hospodařili tam spolu. Vajíčko se kulilo kolem plotny, husa se starala o vodu, pes hlídal a chodil pro dříví, kocourek dbal o pořádek, koza obstarávala mléko, ježek se vrtal v zahrádce, pěstoval jabloně, rak stříhal, šil, zašíval. Bylo jim tam spolu veselo, a že jeden druhému pomáhali, měli všechno, co taková chasa potřebuje. A na dveřích tam měli viset zvonec a naší pohádky je konec.

2. Pracujte s textem a rozeberte si pohádku:

• Povídejte si o čem pohádka vypráví
• Pojmenujte zvířátka vystupující v pohádce
• Vytleskej názvy zvířátek, urči počet slabik a počáteční písmena
• Zvuková dramatizace zvířátek – Jak dělá koza, husa, pes, kocour?
• V sešitě sluchové vnímání si vypracujte 1 - 2 pracovní listy (počet slabik nebo první hláska ve slově, poloha hlásky ve slově apod.

3. Povídejte si o zvířátkách:

• Roztřiď zvířátka - urči jaká zvířátka jsou domácí? Znáš i jiná domácí zvířátka?
• Jak se jmenují jejich mláďátka
• Jaký mají domácí x hospodářská zvířata užitek pro lidi    

4. Počítej:

• Určete počet zvířátek – určování počtů do 7
• Jak šla zvířátka za sebou? Procvičování pojmů první, poslední, uprostřed, za, před
• V sešitě matematické představy vypracuj 1- 2 pracovní listy - počítej

Příloha: obrázky k pohádce

5. Procvičuj grafomotoriku (hlavně uvolnit ruku, držet správně tužku, sedět správně u stolu..)

• v pracovním sešite grafomotorika vypracujete pracovní list - jednotažku zvířátka
• vypracujte pracovní listy níže nebo si vyberte 1-2 v pracovním sešite grafomotorika

6. Hádej, hádej, hadači:

• Je soudeček bez obrouček, je v něm dvojí víno. A přece se nesmíchá. (vejce)
• Když to vyhodíš, je to bílé, když to spadne, je to žluté (vajíčko)
• Uprostřed vajíčka je žlutá kulička. (žloutek)
• Malá bílá pokladnička, samé zlato skryto v ní. Otevřít ji umí každý, zavřít nikdo neumí. (vajíčko)

 7. Naučte se Velikonoční koledu  (procvičujeme paměť):

• Vyber si, která se ti líbí

Hody, hody, doprovody,

dejte vejce malovaný.

Nedáte-li malovaný,

dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný

Hody, hody doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

Koledníci jdou,

pomlázku nesou,

zpívají koledy,

„vajíčko dejte mi“.

Ať je pěkně malované,

Od srdíčka darované.

Povídalo vajíčko, namaluj mne

maličko. Tady tečku, tady proužek,

kolem pasu žlutý kroužek.

Tady modrou, tady hnědou,

všichni to tak nedovedou.

 8. Zazpívej si: odkazy

• Šla Nanynka do zelí
• Běžela ovečka
• Travička zelená
• Já mám koně

9. Bádejte, pozorujte...

Zasaďte si velikonoční osení a pozorujte, jak roste..

Pozor, ať nám neuplave!

Co potřebujete:

• tři syrová vajíčka
• tři sklenice (dostatečně široké, aby se tam vejce vlezla a hluboké tak aby se mohla potopit)

• sůl
• lžíci
• vodu

Postup:

• do první sklenice nalijte čistou vodu
• ve druhé namíchejte roztok se solí
• do třetí sklenice nalijte vodu se solí do třetiny a opatrně dolijte čistou vodou (doporučuji přes lžíci)
• do každé ze sklenic vložte jedno vajíčko
• pozorujte, vysvětlete

Vysvětlení:

• V první sklenici vajíčko klesne až na dno – je natolik těžké, že ho voda neudrží.
• V druhé sklenici vajíčko plave na hladině – po přidání soli vzrostla hustota kapaliny.
• Ve třetí kapalině vajíčko plove na rozmezí roztoku se solí a čisté vody.

A přece se točí...

Co potřebujete:

• jedno syrové vejce, jedno vejce na tvrdo
• pevnou podložku

Postup:

• Obě vajíčka naráz co nejrychleji roztočte
• Pozorujte které se točí rychleji
• Vajíčka zastavte a ještě jednou roztočte
• Tentokrát se obou lehce dotkňete
• Které se zastavilo, které se točí?

Vysvětlení:

• Uvařené vajíčko se roztočí rychleji (jestliže ho roztočíte opravdu rychle, pak se dokonce i postaví na špičku), než vajíčko syrové. Je to proto, že žloutek syrového vejce je hustší než bílek, vychyluje celé vejce, díky čemuž je nestabilní a nemůže se vzpřímit. Při krátkém zabrždění, se bílek se žloutkem v syrovém vejci otáčí dále a přivede vejce zpět do rotace. Kdežto uvařené vejce je tuhé těleso (ve chvíli kdy ho zastavíte, není nic, co by v něm dále rotovalo).

 Koulelo se koulelo...

Co potřebujete:

• Nakloněnou rovinu (například dřevěná deska opřená o stůl)
• jedno syrové vejce a jedno vejce na tvrdo
• doporučuji něco měkkého, jako dopadovou plochu (peřina, deka, polštář)

Postup:

• Sestavte nakloněnou rovinu (dejte pod ní dopadovou plochu)
• Na začátek nakloněné roviny položte obě vajíčka a naráz je pusťte
• Které jelo rychleji/dál, proč?

Vysvětlení:

• Při roztočení obou vajec na stole, je vařené vejce rychlejší. Proč je to teď obráceně? Tento překvapivý výsledek při koulení vajec je podmíněn jejich stavbou. Obě mají na počátku stejnou energii. Ve vařeném vejci se část této energie spotřebuje na rotační pohyb, který konají všechny jeho části. V syrovém vejci rotuje při koulení pouze vnější vrstva bílku, vnitřek vejce je téměř bez rotace a koná pouze posuvný pohyb.

 Co se stane...

 10. Můžete i tvořit a udělat si velikonoční výzdobu..

11. Tipy na velikonoční dobroty:

Maminka má na tyto dobroty určitě vyzkoušený recept, přiložte ruce k dílu a pomáhejte....třeba tím, že budete loupat vajíčka :) 

A nezapomeňte, že "Bez práce, nejsou koláče"...

Dobrou chuť!

12. A na závěr trocha pohybu....

• šup ven na kolo
• proběhnout se
• jít na procházku
• nebo si jen tak doma zacvičit.... - odkaz

Období 1.3. - 21.3.2021

Březen je měsíc knihy, a proto i my jsme se zaměřili v tomto duchu na náš "úkolníček".

Čtěte dětem pohádky:

• O Perníkové chaloupce
• O Budulínkovi
• O Koblížkovi
• O Červené Karkulce

Distanční výuka na období do 21.3. Práci si můžete rozvrhnout dle vlastního uvážení, doporučujeme na  každý den jeden úkol.

1. Jazyková výchova - po přečtení popřípadě po vyprávění pohádky "O Červené Karkulce" nechejte děti, aby Vám  pohádku samy povyprávěly. Dbejte na souvislé vyjadřování, děti si rozvíjí slovní zásobu. Věřte, že děti pobaví i popletená pohádka, kdy při vyprávění známé pohádky děláte záměrně chybu a děti ji odhalí a opraví a to i v rámci sluchového vnímání.
2. Sluchové vnímání -  určování první hlásky ve slově - hledej, na kterou hlásku v pohádce začíná slovo např. les, vlk, myslivec, Karkulka...Projdi se po bytě a vyjmenuj předměty, které začínají na danou hlásku. Můžete využít i pracovní sešit sluchové vnímání.
3. Pracovní výchova a Výtvarná výchova - vyrobte si s dětmi knížku "O Červené Karkulce", pomůže Vám pracovní sešit Sluchové vnímání, kde pohádku také najdete, nebo vlastní fantazie. Nezapomeňte na to, že důležitá je i záložka v knize. Tak si jednu vyrobíme - obdélníkový tvar, zdobená kresbou, popř. vyplétaná. (proužky barevného papíru)
4. Grafomotorika a jemná motorika - děti si procvičí vodorovné a svislé čáry v sešitě. Dbejte prosím na správné sezení na židli, držení tužky - 3 prstíky. "Hmatový pytlík" - najděte si doma plátěný pytlík, do kterého si dáte předměty - mohou být přírodniny, nebo věci z vašeho domu, hračky aj . Zkrátka vše, co se tam vleze. A po té již můžete začít podle hmatu poznávat.
5. Matematické představy - děti si mohou vystříhnout geometrické tvary a poskládat např. chaloupku, kde bydlela babička z pohádky. Nalepí na formát A4, a když okolo budou stromy, také z geometrických tvarů, tak to bude báječné.
6. Zrakové vnímání - "Maminko, proč máš tak velké oči?"....děti mohou hledat, co se na vás změnilo a můžete se i vystřídat. Dá se realizovat i v rámci místnosti v bytě, kdy děti poznávají, co se v místnosti změnilo. Pracovat můžete i v sešitě Zrakové vnímání.
7. Rozumová výchova - projděte se s dětmi v rámci městské části - po Komíně a najděte místa, kde na nás volá jaro. Nakreslete nám obrázek, co jste při svých toulkách viděli.Také se s dětmi můžete pobavit o tom, z čeho se knížka vyrábí, kdo se na výrobě podílí: spisovatel, ilustrátor, a jak se s knížkou zachází. Dále rozvíjejte rozhovor s ohledem na šetření přírody, lesů, stromů a proč. A mysleme na to i při kreslení obrázků, kdy děti učíme zaplnit celou plochu papíru.

Přípravě na vstup do ZŠ jsme se intenzivně věnovali od začátku školního roku, děti jsou zvyklé pracovat, nebude to pro ně nic nového, jistě to zvládnou. Držíme Vám palce a těšíme se na zpětnou vazbu formou fotografií, které nám můžete zasílat na skolka@rezacova.cz. Výrobky, obrázky, sešity nám přinesete ukázat po znovu otevření MŠ, pečlivě je tedy zakládejte, my se budeme těšit. Máváme..... Vaše paní učitelky Ali a Iva.